|
|
Stanoviska církví k eutanázii v České republice
Mlýnková, Kristýna ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stanoviska církví k eutanázii v České republice" pojednává o problematice eutanázie napříč dokumenty čtyř vybraných církví, působících v České republice. Jedná se o Římskokatolickou církev, Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, přičemž je přihlédnuto i k dokumentům, které vydala ekumenická grémia, mezi jejichž členy tyto církve patří. Cílem práce je vytvořit souhrnné pojednání o stanoviscích těchto církví. Po uvedení do problematiky eutanázie, vysvětlení základních pojmů a nastínění její historie se práce věnuje analýze dokumentů vybraných církví. Další metodou je komparace jednotlivých dokumentů, která ústí v definování aspektů, ve kterých se dané církve shodují.
|
|
| |
|
|
Druhá liturgie Církve československé husitské
Basl, Vojtěch ; Kolář, Pavel (vedoucí práce) ; Tvrdek, Petr (oponent)
Předkládaná práce se pokusila ve své první části zhodnotit textový i teologický vývoj liturgie v Církvi československé (husitské). Soustředila se na Farského překlad římské mše v r. 1919, první liturgické reformy mladé církve, liturgické rozrůznění i sjednocení v nově koncipované Farského liturgii v r. 1923. Dále práce sledovala vývoj právě této liturgie, především její revizi z r. 1939 a pokusy o liturgickou obnovu v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Práce dochází k závěru, že zejména revizí došlo k znejasnění některých částí Farského liturgie. Nebyla uvedena do souladu s Učením, oficiálním věroučným dokumentem církve, ale zároveň nezůstala věrná svému původu. Hlavní část práce se pak soustředila na rozbor jednotlivých částí Druhé liturgie v podobě, v jaké byla přijata sněmem v r. 1991. Práce se tuto liturgii pokouší srovnávat se zmiňovanými návrhy z předcházejících let. Zejména konstatuje, že v současné podobě Druhé liturgie je bohoslužba slova rozdělena na dvě části, přičemž první čtení je od ostatních ostře odděleno. Dále nejsou správně vnímány antifony - vstupní antifona (Introit) a antifona k přijímání (Communio). V podstatě pouze antifona k obětování (Offertorium) je na správném místě. Písně lidu nejsou vnímány ve vztazích k těmto antifonám, spíše jsou vnímány jako oddělení jednotlivých...
|
|
| |
|
|
Vývoj pohřební praxe Církve československé (husitské) v kontextu jejího ideového vývoje.
Ferčík, Richard ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Procházka, Pavel (oponent) ; Skoblík, Jiří (oponent)
Práce ukázala, že Církve československá (husitská) se od okamžiku svého vzniku jasně přiklonila k pohřbu žehem. Stala se průkopnicí a nejvýznamnějším propagátorem pohřbu žehem. CČS byla investorem a provozovatelem nejrozsáhlejší sítě kolumbárií v Československu. Dále bylo prokázáno, že postoj CČS(H) ke konkrétní podobě pohřebních obřadů nebyl statický, ale dynamický a zrcadlil její vývoj a posun v teologických důrazech u jednotlivých teologů CČS(H). Přes počáteční období silně ovlivněné liberalismem a balancováním na hraně unitářství a svobodných církví, se díky obratu v teologii CČS v druhé polovině čtyřicátých let 20. století upevnil biblicismus a CČS revidovala i svůj odmítavý postoj k starocírkevním dogmatům a navrátila se k tradičnější teologii. To ochránilo teologii CČS(H) před nástrahami přehnaného, vyprázdněného liberalismu a vlivu myšlení "svobodných" církví a umožnilo CČSH zůstat v logických hranicích pohřebního obřadu s tradičním členěním, jak tomu bylo od počátku a nevydat se cestou svévolného experimentování s podobou pohřebních obřadů. Celkově lze říct, že současná CČSH si pod vlivem teologie Zdeňka Trtíka a Zdeňka Kučery začíná uvědomovat význam a nadčasovost křesťanské tradice a chápe svůj historický úkol, ne ve vytvoření nové věrouky, ale ve schopnosti přetlumočit evangelium pro...
|
|
|
Nástin dějin pietismu a jeho odraz ve zbožnosti CČSH
Brejtrová, Jitka ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce se věnuje popisu dobového pozadí pietismu, pramenům, ze kterých čerpal a jeho různým formám. Všímá si způsobu řešení krize církve a společnosti. Popisuje základní důrazy pietismu, všímá si nosných a varovných prvků. Druhá část se věnuje době a důvodu vzniku Církve československé husitské, projevům praktické zbožnosti jejích členů a příklonu její teologie k biblickému personalismu. Důraz na osobní vztah k Bohu a k druhému člověku živený studiem Písma ve společenství a důraz na nového aktivního a zodpovědného znovuzrozeného člověka, který je činný ve světě, je stěžejním tématem pietismu i nové generace v Církvi československé husitské.
|
|
|
Pražské Husovy sbory třicátých let 20. století
Kozáková, Kateřina ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématikou pražských Husových sborů třicátých let 20. století. První část práce je věnována historii a základním myšlenkám CČSH, které jsou pro pochopení daného tématu klíčové. Autorka se dále pokouší charakterizovat obecnější pojetí sakrálního prostoru a problematiku výstavby sborových staveb nově vzniklé církve během meziválečného období. Těžištěm práce je pak část věnující se podrobně čtyřem pražským Husovým sborům postaveným v období třicátých let. Jedná se o Husovy sbory nacházející se ve Vršovicích, Vinohradech, Smíchově a Holešovicích.
|
|
|
Vliv etiky Karla Statečného na etiku Aloise Spisara a na formování etiky církve československé
Franková, Johana ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se snaží zhodnotit dosud nepublikovaný fragment etiky Karla Statečného, jež byla připravována pod názvem Úvod do etiky a práva přirozeného (cca 1921-1924), a porovnat jej s Ethikou v duchu církve československé (1948) od Aloise Spisara. Srovnání obou prací potvrzuje vliv etické reflexe Karla Statečného na další vývoj etiky Církve československé. Přináší dostatek argumentů, svědčících o tom, že Alois Spisar byl obeznámen s etickou koncepcí Karla Statečného, ačkoli jeho práci ani jeho osobu ve svém díle nikde nezmiňuje. Nejvíce shod lze nalézt v rozvržení etické látky a v kapitolách, které se věnují pramenům etiky a poměrům etiky k dalším disciplínám.
|
|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1920-1950
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií Československé církve (husitské) se zaměřením na její náboženskou obec v Praze na Vinohradech v období od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1950, tedy zpracovává prvních třicet let jejího fungování, přičemž jsem se snažil uvádět i obecnější historické souvislosti. Jelikož ke vzniku nové církve dopomohla celá řada významných ba někdy zlomových událostí, bylo třeba tyto události uvést, jakožto předpoklady vzniku. Rozsah práce se proto rozšířil o převážně obecnější informace z doby před vznikem církve. Jednu samostatnou kapitolu jsem věnoval stavbě Husova sboru na Vinohradech, neboť se domnívám, že si v kontextu jiných chrámových staveb této církve zaslouží větší pozornost.
|
|
|
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE
Vejvoda, Michal ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Srovnání základních věroučných dokumentů CČSH a ČCE The Comparison of the basic doctrinal Documents CČSH and ČCE Michal Vejvoda Porovnání základních věroučných dokumentů v jejich širším kontextu vedlo ke zjištění vzácných shod ve věrouce církví. Byly přece jen nalezeny některé více či méně významní rozdíly. Zejména otázka pravidla víry, za kterou ČCE přijímá podle svých Zásad Slovo Boží, které čerpá zejména výkladem Písma Svatého při spolupůsobení Ducha svatého a pro CČSH jím naproti tomu je Duch Kristův. Při bližším posouzení se jedná o podobné pojetí tohoto pravidla. Dalším rozdílem je pojetí a přístup k církvi, CČSH hovoří o Boží církvi jako viditelné, zjevující se ve viditelném lidském společenství, ČCE o neviditelné Boží církvi, působící ve viditelném konkrétním společenství. Dalším tentokrát praktickým rozdílem je počet vysluhovaných svátostí, nicméně tento rozdíl je potlačen blízkostí jejich pojetí a přístupem k nim. V ČCSH je patrnější důraz na církev jako instituci, v Zásadách ČCE zase větší důraz na působení v podmínkách současného světa. Obě církve jsou si tedy svým učením velmi blízké a jejich svébytné teologické důrazy se více doplňují a vyvažují, než aby působily protichůdně.
|
host ::
RSS.